Pozor na písmeno…Přesněji, pozor na tvar písmene, které bude kopírovat křivka oživení ekonomické aktivity v naší zemi. Americká burza letos udělala oživení ve tvaru písmene V. Tedy rychlý sešup dolů a rychlý návrat. Naše ekonomika při minulé krizi udělala W, protože jsme tehdy ekonomice dali málo peněz, a tak se propadli do druhé recese, tedy do druhé půlky onoho W. To bylo široce kritizováno a bylo by fajn, se z toho poučit. Nicméně nejhoršímu scénáři jsme se i tak tehdy vyhnuli.
Teď nám ale ten nejhorší scénář hrozí a já bych řekl, že jsme k němu přímo odsouzeni. Je to scénář, ve tvaru písmene K. Je to scénář, před kterým varuji celý letošek a který vláda, stejně jako další moje rady, naprosto nebere vážně. Neva, už jsem si zvykl. Stejně to nepíšu pro tuhle vládu, ale pro bystré čtenáře.
Co je oživení ve tvaru K a proč je problém? Je to jev, kdy se společnost roztrhne a jedna její část letí vzhůru, zatímco jiná klesá. To popírá základní společenské paradigma, platné od dob lovců a sběračů. Někdy je lépe, někdy je hůře, ale vylezeme z toho společně. To se teď nestane. Už minulá krize tenhle problém přinesla. Mamutí firmy, finanční instituce a velmi bohatí lidé vyšli už z minulé krize dramaticky posíleni. Malé firmy a běžní lidé naopak dostali ránu, ze které se někteří nevzpamatovali dodnes a někteří ji nepřežili. Zombie aktiva, která po těch ekonomicky, ale bohužel někdy i doslovně, mrtvých přišla na trh, skoupili za babku profesionální investoři, kteří pak vydělali na návratu jejich cen do normálu.
Někdo mávne rukou a řekne, to je prostě volný trh. Jenže to je právě omyl. Tohle kolo štěstí funguje díky kombinaci několika faktorů, který běžný člověk nemá šanci ovlivnit.
Tím prvním faktorem je časová asymetrie očekávání. Cenu akcií velkých firem neovlivňuje to, co se ve firmě děje dnes, ale to, co se bude dít v budoucnu. Víme, že velké firmy krize ustojí a že díky tomu v budoucnu budou mít ještě větší zisky. Malá firma ne. Malá firma žádnou vatu nemá a krizi nepřežije.
Stejně tak rodina. Je smutnou realitou, že ani v těch nejrozvinutějších zemí, včetně té naší, nemají rodiny finanční polštáře, které by jim pomohly přežít půl roku problémů. Čili, asymetrie spočívá v tom, že výpadky přísunu peněz zvládne snadno nadnárodní gigant, ale obtížně, nebo vůbec, malá firma a běžná rodina. U rodin jde navíc o problém chronický, daný nerealistickými očekáváními obyvatel prvního světa. Běžný občan očekává, že bude bydlet ve svém, mít jedno až dvě auta v rodině. V zimě hory, v létě Chorvatsko a nějaké ty elektronické hračky. To všechno chce zaplatit z jeden a půl platu, plus očekává štědrý sociální stát. To je ale naprosto ekonomicky nereálné. Proč?
Cena práce v reálných cenách po dekády v zásadě stagnuje, zatímco ceny aktiv, která si chceme pořídit, letí strmě vzhůru. Teď se nechci rozepisovat, proč tomu tak je, ale berte to jako fakt.
Překvapivý? No, ano. Nikdo o tom nemluví. Česká televize vám poradí ,co s depresemi vaší kočky, jak správně připravit kapra, ale to je tak celé. Já jsem ze školy už dlouho, nicméně můj osmnáctiletý syn se na toto téma na drahé soukromé základce, ani na prestižním víceletém gymplu, nic nedozvěděl. Jenže ekonomické zákony, stejně jako epidemiologické modely, vůbec nezajímá, jestli jim lidé rozumějí a jestli je respektují. Prostě tvrdě fungují. Co to dělá v případě epidemie vidíme každý den ve zprávách. Ekonomii Česká televize sice milosrdně ignoruje, což ovšem neznamená, že přestala platit.
Právě naopak. Stejně, jako virus číhá na ACE2 receptory, tak ekonomická nákaza číhá na lidi a rodiny, které se chovají finančně neodpovědně. Stejně, jako virus už v naší populaci kraluje a dělá si co chce, stejně tak je rozhodnuto o tom, kdo z rodin v ekonomickém bazénu nevystačí s dechem, až po novém roce stoupne ekonomická hladina. Profesionální investor v této době hromadí likviditu, tedy hotové peníze, které vrhne na trh v okamžiku, kdy bude vidět vystresovaná aktiva, o která má zájem. Jenže to bude něčí dům. Něčí auto, něčí pozemek, nebo obraz. A ten někdo se těch aktiv zbaví hluboko pod cenou, protože nebude mít na chleba. Tak to je a to se stane. To všechno v situaci, kdy pro kvalifikované investory není žádný problém získat nízko úročené půjčky, což jejich palebnou sílu znásobí.
A rodiny? Pokud mají nějaká reálná aktiva, mohou je zastavit a z krize se proúvěrovat. Ale za jaké sazby? Za násobky sazeb, za které se financují finanční predátoři. Takže možná o dům nepřijdete, „jenom“ ho budete splácet o dvacet let déle. S drastickým dopadem na váš život a život celé vaší rodiny. Řeší to někdo? Ví to někdo? Zajímá to někoho? No jasně, vědí to investoři a už brousí drápy. Vědí to i chytré státy a stavějí těmto dravcům bariéry, aby ten lov finančních kuřátek neměli tak snadný.
A u nás? Trio chronických lhářů Havlíček, Schillerová, Havlíček naprosto netuší o co v moderní ekonomice jde. Jako slepé kuře občas sezobne zrno i oni se občas trefí do funkčního, dílčího řešení, ale jinak je postup vlády naprosto chaotický a neúčinný. Proto prosím každého z laskavých čtenářů. Bez růžových brýlí zhodnoťte svoji finanční pozici. Pokud vidíte reálný scénář problémů, řešte je dopředu, proaktivně, pravdivě a realisticky. Nepřebírání pošty ještě žádný problém nevyřešilo.
(původně zveřejněno 6. 11. 2020 na webu Neovlivni.cz)