Trocha té politiky na sítích

Everybody has a plan until they get punched in the face!

Sliby a realita: vláda Petra Fialy se do školy nevrátí ale vysvědčení stejně dostat může

Programové prohlášení vlády z roku 2022 slibovalo pevné veřejné finance, obranyschopnost, stabilní energetiku, férové důchody a kvalitnější školství. Když se na bilanci podíváme bez PR nátěru, obraz je podstatně střízlivější.

Finance. Konsolidační balíček skutečně snížil deficit pod 3 % HDP, ale hlavně díky zvyšování daní a rušení výjimek. Úspory na provozu státu zůstaly na papíře a strukturální deficit přetrvává. Z hlediska strategického ozdravení jde o polovičatý krok.

Obrana. V této oblasti vláda doručila nejvíce. Zákon o 2 % HDP platí, rozběhly se velké zbrojní nákupy. Jenže kritici upozorňují, že se zatím utrácí, aniž by armáda reálně získala potřebné lidi nebo moderní logistické zázemí. Je to tedy víc účetní než systémový úspěch.

Energetika. Zastropování cen v roce 2023 bylo nutné, ale extrémně drahé. Jaderný kontrakt pro Dukovany je podepsán, jenže s obrovskými náklady a bez širší debaty. Obnovitelné zdroje, které měly být protipólem jádra, zůstaly stranou a Česko zaostává i v evropském měřítku.

Důchody. Reforma byla přijata, ale šlo o tvrdé parametrické změny bez širšího konsenzu. Společenské napětí tím narostlo a dlouhodobá stabilita systému bude stejně záviset na dalších úpravách. Vláda tedy vyřešila akutní problém, ale ne položila udržitelné základy.

Školství. Největší selhání. Mzdy učitelů se nedostaly na slíbenou úroveň, nepedagogové byli prakticky ignorováni a kvalita výuky stagnuje. V oblasti, kde měla vláda investovat do budoucnosti země, se stalo nejméně.

Digitalizace a stavebnictví. eDoklady jsou pozitivní symbol, ale digitalizace stavebního řízení skončila kolapsem a ostudou. Místo zrychlení povolování staveb nastal chaos a ztráta důvěry. V klíčovém reformním bodu vláda zcela zklamala.

Celkové hodnocení. Vláda má dílčí úspěchy – zejména v obraně a fiskální stabilizaci – ale v energetice postupovala jednostranně, v důchodech bez konsenzu a v klíčových oblastech školství a digitalizace selhala. Pokud bychom známkovali jako ve škole, realita odpovídá známce 3 s mínusem. Tedy úkoly byly splněny jen částečně a v některých oblastech dokonce promarněny.

A teď proč? Jsou politikové neschopní? Nebo zlí? Nebo co teda?

Vláda byla fakt mimořádně ideologicky široká. Jak chcete vládnout s Michailidu která reprezentuje krajně levicové trockistické ideje a Bendou který je napravo od Okamury? Tohle dostala vláda do vínku a je osobní zásluhou Petra Fialy a dalších předsedů že v podstatě vydržela.

Jenže, kabinet Petra Fialy přežil nikoli navzdory válce na Ukrajině, ale díky ní. Jeho vládní prohlášení bylo od počátku tak široké a vágní, že bylo prakticky nerealizovatelné. Válka v sousedství však umožnila vládě přesunout pozornost od technických, inženýrských řešení k marketingově zvládnutým hodnotovým manifestům.

Symbolickým příkladem byl Fialův březnový výlet do Kyjeva. Právě on nastavil vzorec, který pak napodobovali i další světoví lídři. Šlo o mistrovské dílo politického marketingu, které v očích veřejnosti zastínilo domácí selhání. Stejně tak Česká zbrojní iniciativa natrvalo vstoupila do politického prostoru jako symbol solidarity a odhodlání.

Jenže za tuto „ukrajinskou kartu“ vláda zaplatila nejvyšší možnou cenu. Veškerou energii soustředila na zahraničně-politické gesto a doma rezignovala na řešení bytové krize, školství, zdravotnictví či digitalizace státní správy. Marketing vítězil, ale obsah se vytratil.

Výsledkem je vláda, která dokázala mistrně využít geopolitický šok, ale nedokázala zúročit svůj vlastní domácí program. To je paradox kabinetu Petra Fialy: přežil díky válce, ale vyčerpal se na ní.

Babišovi je zahraniční politika úplně jedno. Jak už jsem tady psal, je to pragmatik se vším všudy a jeho vláda bude respektovat naše členství v EU i NATO klidně i s Okamurou a Konečnou.

Žádná rozpočtová katastrofa nenastane. Zase jsem to už tady vysvětlil. Tak klid, balón na zem a hlavně k těm volbám. 👍