Laskaví čtenáři Neovlivní patrně dnes již vědí, že jsem velký propagátor investování do fondů, přesněji fondů typu ETF s nízkými poplatky, které se snaží investorům dodat výkonnost zvoleného benchmarku. Mnohokrát jsem psal o tom, že společnosti jako Vanguard nebo Fidelity nabízejí takové instrumenty pro každého. Jenže co dělat, pokud z nějakého důvodu nechcete investovat do fondu? Co dělat, pokud si chcete kupovat pouze a právě vámi vybrané cenné papíry. Co když máte tak unikátní investiční strategii, že se jinak, než výběrem jednotlivých titulů, nedá realizovat. Nebo prostě chceme, pouze jako intelektuální cvičení, probrat investování do individuálních akcií.
Jako akciový analytik jsem začal pracovat po návratu z USA v roce 1993. Mým úkolem tehdy bylo prověřit a udělat si názor na několik tisíc společností, které se napřed privatizovaly kuponovou metodou a které se pak začaly obchodovat na trhu. Bylo to neuvěřitelné zadání. Skutečně jsem velkou většinu těch společností fyzicky navštívil a téměř všechny finančně namodeloval. Z této exkurze do naší ekonomiky jsem další dekádu odborně žil. Znal jsem jednotlivá odvětví, jejich významné firmy a často i jednotlivé managementy. Nezapomeňte, že se bavíme o devadesátkách, kdy jste si nemohli sednout k internetu a ze sbírky listin si o dané firmě udělat představu. Všechny podklady k fundamentální analýze jste si museli napřed složitě u dané firmy opatřit. Technická analýza v podstatě neexistovala, protože data o obchodování neexistovala. Jooo, pravěk. Dnes jsme ale v jiné situaci. Dat je přebytek a otázka není jak je získat, ale jak je v čase interpretovat.
Angličtina je prvním nástrojem, který budete k interpretaci potřebovat. A ne na úrovni Mr. Mason jede na veletrh do Brna, ale na detailní úrovni finanční angličtiny plus angličtiny daného odvětví. Pokud tohle nemáte, vůbec se do investování do jednotlivých zahraničních titulů nepouštějte. To už je lepší ruleta, kde to budete mít alespoň rychle za sebou a dostanete drink zadarmo. Bez plynulé znalosti angličtiny na vysoké úrovni fakt nemáte šanci. Všechno je v angličtině. Výroční zprávy, analytické zprávy a celý informační ekosystém specializovaných médií je v angličtině. Na druhou stranu, kdybych stále váhal nad jazykem, který si jako první cizí vyberu, tohle je dost pádný důvod, proč si vybrat angličtinu.
CAPM neboli Capital Asset Pricing Model, česky Model oceňování kapitálových aktiv je něco jako investorův otčenáš. Lidé za to dostali Nobelovy ceny a je to skvělý teoretický základ pro porozumění fungování investičního portfolia. Slovo „Model“ v názvu té věci říká, že to není kuchařka, ale intelektuální koncept. Tedy, nemůžete podle toho „vařit“ své investice, protože má řadu omezení, která v reálném životě nejste schopni reálně respektovat, ale je to něco jako Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Jasně, jeho znalost vás před nehodou neochrání stejně, jako vás CAPM neochrání před dopady krize, ale bez znalosti dopravních pravidel by za volant sednul pouze šílenec. A stejné je to i se znalostí CAPM. Někdy se mne také lidé ptají, jakou jednu knížku o investování by si měli přečíst. Odpovídám už pětadvacet let stejně, že každý by měl znát a mít doma titul „Teorie a praxe firemních financí“ od autorů Brealey, Myers a Allen.
Dividendy jsou dalším významným faktorem investování do jednotlivých titulů. Indexy a benchmarky dividendy netvoří. Jednotlivé tituly ale často ano. Je to tak významná okolnost, že ji tady speciálně vypichuji. Na trhu, kde #Tesla udělá 200% za půl roku, je jedno, že dividendy nevyplácí. Ale vaše portfolio bude diverzifikované a při jeho tvorbě musíte brát dividendovou politiku jednotlivých titulů v úvahu. Během delšího časového horizontu budete pozitivně překvapeni, jak významnou část zhodnocení vašich investic mohou přijaté dividendy tvořit. Doporučuji tedy této okolnosti při studiu jednotlivých akcií věnovat speciální pozornost a při sestavování vašeho „optimálního portfolia“ ji nezapomenout zohlednit.
Daně jsou další významnou komponentou vašich úvah. Narazíte na to už při studiu CAPM, protože ten s nimi pracovat neumí. To ale nemám teď na mysli. Stejně, jako je důležitá dividendová politika vašich portfoliových firem, je důležitá i jejich daňová jurisdikce a režim. Mnoho amerických korporací platí daně jinak, než byste si na první pohled mysleli a je třeba to detailně prověřit. Zejména teď, před volbami, kdy hrozí, že jeden z kandidátů daně amerických korporací zvýší. Už jsem na začátku psal, že dnes je všech informací dostatek. Pokud se podíváte, jak se vyvíjí index „vysoce daněných“ firem oproti širokému S&P500, tak ty vysoce daněné firmy ten široký trh za rok podstřelují téměř o 20%! Jinými slovy, tyto firmy za dvanáct měsíců své akcie téměř nezhodnotily. Pozor na daňovou politiku vašich investičních cílů!
Kabelky možná v souvislosti s investováním nenapadnou každého. Já to ale považuju za velmi přiléhavou analogii. To, co jsem popsal v předchozích odstavcích, je poměrně dost práce. Práce, času, energie, starostí. Nikdo vám nezaručí, že tak vyděláte více, než když si dáte peníze do fondu. Spíš naopak. Tak proč byste to pro krista měli vůbec zkoušet? Je to stejné, jako když marnivá žena jde do obchodu a tam se půl dne přehrabuje v kabelkách, aniž si nějakou na konec koupí. Ale ji to baví. A zítra zase. Možná někdy nějakou koupí a možná také ne. Ale ji baví ten proces. To detailní seznamování se s výrobkem. To komplexní působení na smysly. To je zkrátka její kafe. Tak pokud to máte s akciemi podobně, má to celé smysl. Já to tak mám, nebaví mne fotbal, nebaví mne hokej… Baví mne hrabat se v podnicích, v jejich příbězích a v jejich akciích. Občas i trochu vydělám a to přeju i vám!
(původně zveřejněno 4. 9. 2020 na webu Neovlivni.cz)
Comentários