top of page

TÝDEN PODLE VÁVRY: DOBRODOŠLI U SRCE JADRANA

Kdyby Vincent Vega uměl česky a chorvatsky, nepochybně by také okomentoval ony “drobné rozdíly”, které ho zaujaly mezi Evropou a Spojenými státy, protože přesně podobné existují mezi námi a Chorvatskem. Daleko více máme ale společného, počínaje společnou historií, podobnou kulturou a velmi podobným jazykem, který nám umožňuje bez problémů na dovolené komunikovat „cizí řečí“. To ale ví každý a každý rok se o tom sta tisíce našich spoluobčanů znova a znova přesvědčují. Jaká je ale aktuální situace? Má smysl do Chorvatska vyrazit i letos? Jak? Kdy? Kam? Na všechno vám tady odpovíme.


Dovolená je pochopitelně především o klidu a pohodě. Těžko pojedete někam, kde bude mít větší nervy než doma. Hlavním zdrojem „nervů“ je v roce 2020 beze sporu nákaza nemocí covid-19. Navíc, turistika, tentokráte do Itálie, pustila covid do Česka. Tak máme se bát opakování situace z letošní zimy? Je Chorvatsko „druhou Itálií“?

Naprosto ne. Je tomu přesně naopak. Chorvatsko covid-19 zvládlo senzačně a navíc příjemně. Na veřejnosti jsem potkal za týden dvě dámy s rouškami. Jedna měla na ruce CGM čip, takže byla rizikovou diabetičkou, druhá byla fakt „pokročilá seniorka“. Jinak nikde nikdo. Obsluha na benzince měla roušku pod bradou a když jsme v rouškách vešli my, solidárně si ji natáhla. Kde to dává smysl, jsou plastové oddělovací stěny, u benziny na kase, v občerstvení, v supermarketu. Na zemi jsou často namalované orientační body, které lidem pomáhají dodržet odstup a fakt všude je dostupná desinfekce.

Ale to je všechno. Fakt všechno. Žádné exhibice politiků v rouškách, všechno se děje účelně, bez hysterie a v klidu. Tenhle „dospělý“ přístup má skvělé výsledky. Za posledních 14 dní mělo Chorvatsko 4 nové kauzy. Ano, čtyři. Pacientů je necelých padesát. Celkem nemocí onemocnělo 2.200 lidí a bohužel cirka 100 zemřelo. Nicméně celkově jsou to skvělá čísla a tak není divu, že Forbes zařadil chorvatské prázdninové destinace mezi kovidově nejbezpečnější na celém světě. Takže, první otázku máme snadno vyřešenou, v Chorvatsku je objektivně bezpečněji než u nás, i když to pochopitelně naše Agropropaganda do světa netroubí. Do Chorvatska se letos nikdo bát nemusí.

Druhou otázkou zůstává, jak se těch cca tisíc kilometrů přesunout. Z „covid hlediska“ je pochopitelně nejlepší vlastním vozem. Tam máte svoje mikroprostředí pod kontrolou jen vy. Pokud se při tom dokážete vyhnout mezinárodní ostudě, zvané „rekonstrukce D1“ tak vám tiše závidím a cestu po vlastní ose vřele doporučuji.

Když čtete tyto řádky, jsem stále v Chorvatsku a cestu k moři jsem tedy absolvoval ještě za „zostřených podmínek“. Jediné co jsem zaznamenal, byla nutnost vyplnit tranzitní dotazník při vjezdu do Rakouska. To zabralo pět minut a ochotní rakouští vojáci v rouškách nám půjčili i propisku. Dále jste nepoznali, že se něco děje. Žádné další formuláře, žádné kontroly, žádné zdržení. Z Prahy do Splitu jsme to s mnoha přestávkami na kafe a naftu dali za standardních deset hodin. Provoz od Rakouska dolů byl na úrovni provozu od října do Velikonoc. V podstatě jste na dálnici sami a je to velmi příjemné a bezpečné.

S tím souvisí i druhá otázka, tedy kdy se do Chorvatska vydat. Krátce řečeno, čím dřív tím líp. Je evidentní, že sezona se každým dnem bude vracet do starých kolejí a můj odhad je, že srpen už bude „byznys es jůžl“. Do aut se vrhnou lační Němci a před Itálií dají přednost Chorvatsku. To stejné udělají Poláci a Slováci a prostě kdokoliv, kdo to má autem na dojezd. Opilí Angličané mají letos smůlu, ale pochybuju, že budou někomu chybět.

Cestu tedy neodkládejte. Nic se nevylepší, jenom bude všude víc lidí. Moře je ještě studené, ale to národu Fugnera a Tyrše nikdy nevadilo. Samostatnou kapitolou je u nás oblíbený charter plachetnic. Sezona byla letos zatím smrtící pro všechny „kolem moře“. Odvětví přišlo o příjmy z pronájmu i tranzitu a dychtivě čeká na první hosty. A když budete první, nemusí vás trápit kdo na „vaší“ lodi byl před vámi, což třeba v pozdním srpnu už nemusí být ten případ. Takže, zbytečně neokounět a začněte balit. Pokud se vrátíte po 15/6, nikdo vám už šťourat v nose nebude.

Kam do Chorvatska vyrazit? Pochopitelně každý má svá oblíbená místa, ale mám pro vás i tak jeden návrh. Zkuste sebou letos neplácnout na první plážičku u Jadranské magistrály, ale navštivte jakýkoliv z ostrovů. Budete mít neopakovatelný zážitek, protože budete mít fakt velký kus pozemského ráje jen pro sebe. A to už se nikdy opakovat nebude. Všiml si toho i renomovaný server https://www.businessinsider.com který svým čtenářům doporučuje pět Chorvatských ostrovů na globálním seznamu sta ostrovů za život hodných návštěvy. Jsou jimi Brač, Hvar, Mljet, Šolta a Vis. Znám je všechny jak své boty a nedoporučil bych vám nic jiného. Protože ale patříte do exkluzivního klubu čtenářů Neovlivní, rozšířím toto doporučení o moje oblíbené restaurace na každém z těchto míst.

Některá místa jsou exkluzivní a drahá. Nejsou pro každého, ale ukazují, kam místní gastronomie, opřená o čerstvé lokální suroviny, dokázala dojít. Někde budete jíst na primitivní lavici, ale vaše chuťové pohárky vám budou do konce života vděčné. Takže, pojďme do toho.

Na ostrově Brač je mým favoritem malinká zapadlá námořnická hospoda Pipo. Nepatří k nejdražším, ale definitivně budete odcházet nadšeni. Ideální na celodenní výlet z Makarské, Baška Vody a Brely. Mají tam svoji privátní pláž, kde se můžete celý den placatit s dětmi a občas si odskočit na skleničku vína a něco na zub. Na Hvaru je senzačních míst hromada, ale v sezoně bývají fakt plná. Tomu se letos dá vyhnout. Proto vám vřele doporučím přímo v městě Hvar vyhlášenou restauraci Lucullus. Ani ta není předražená a budete určitě spokojeni.

Nejlevnější místo na mém seznamu je kuriozně moje nejoblíbenější. Nádherná lokalita, senzační obsluha a skvělé jídlo – to všechno je restaurace Marijina Konoba na ostrově Mljet. To je trochu logistická výzva, ale třeba pokud budete na Mljetu v Pomeně a navštívíte famózní park, určitě i výlet do Marijiny konoby stojí za to.

Nejdražším místem na našem seznamu je hotelová restaurace hotelu Martinis Marchi na ostrově Šolta. Hotel i restaurace jsou dražší, ale majitel do celého areálu nasypal takové peníze, že tady to prostě lidové být nemůže. Celý hotel je vlastně přestavěný zámek s pár pokoji a tomu odpovídá cenová hladina.

Posledním místem hodným vašeho zájmu je rybí restaurace Pojoda ve městě Vis na stejnojmenném ostrově. Technicky vzato je to v části, zvané Kut, ale z města je to příjemná procházka. Pojoda je v dobrém slova smyslu klasická chorvatská rybí restaurace a je to tam skvělé. Z délky “restauračních odstavců” vidíte, že na tohle téma bych mohl psát hodiny a hodiny. Nic se ale nevyrovná vlastní zkušenosti. Využijte unikátní možnosti, ničeho se nebojte a vydejte se letos na chorvatské ostrovy. Sretan Put!


(původně zveřejněno 5. 6. 2020 na webu Neovlivni.cz)

bottom of page