PROČ JE VZDĚLÁNÍ ZBOŽÍM ANEB JAK ODVRÁTIT KARIÉRU BARISTY S DIPLOMEM

Nic není jako dřív. Svět se mění a pevné konstanty se stávají proměnnými s nejasným výhledem. Bohužel, zdá se, že to platí i o vzdělání. Zejména pokud se na vzdělání díváme ekonomicky. 

V dobách nedávných většinou platilo, že vyšší dosažené vzdělání automaticky zajišťovalo jeho majiteli na trhu práce vyšší tržní cenu. Díky tomu se vzdělání stalo zbožím se všemi atributy. Tedy i s cenou.  Tam, kde se tržní síly mohly projevovat naplno, třeba v USA, byla cena vyjádřena v dolarech. U nás se cena, kterou nebylo možné vyjádřit v předlistopadových Kčs, protože všechno bylo přece „zadarmo“, vytvářela na černém trhu různých protislužeb nebo rovnou úplatků. Oba projevy téhož jevu, tedy ceny vzdělání, však byly konzistentní v tom, že dokonale ilustrovaly působení ekonomických zákonů.  Znovu si připomeňme, že tomu tak bylo proto, že vzdělání skutečně přinášelo lepší kariérové vyhlídky a bylo prostě investicí. Povrchní pohled na tuto problematiku možná velkou změnu nesignalizuje. Všechny statistiky ze všech zemí ukazují, že nezaměstnanost je u vysokoškoláků nižší než v průměrné populaci. Takto pojatá statistika ale nemá valnou vypovídací schopnost, protože vysokoškolákem rozumí stejně pětačtyřicátníka s dvacetiletou praxí na vrcholu kariéry jako čerstvého absolventa vysoké školy se sotva oschlým diplomem. Pohled na čísla o nezaměstnanosti čerstvých absolventů vysokých škol budí čistou hrůzu. Nezaměstnanost je v této, pro každou rozvinutou společnost klíčové kategorii nikoliv menší než průměr, ale podstatně vyšší, často až dvojnásobná. Čím je to způsobeno?  Prvním faktorem je relativní nárůst vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci. S dostupností tohoto vzdělání je v každé generaci relativně více lidí s tituly. Ti pak vstupují na trh práce, který je v důležitých regionech světa přiškrcen, negeneruje nová místa a už vůbec ne pro čerstvé absolventy. Dalším, souvisejícím činitelem je rozvolněnost vysokoškolského studia, kdy v mnoha rozvinutých zemích získáte sice titul z měkkých věd, ale jeho praktická použitelnost je omezená. To není problém v dobách konjunktury, ale dnes je „undergraduate degree“ z tenisu a klavíru fakt k ničemu. Tyto faktory by se daly shrnout jako „úpadek vysokoškolského vzdělání“ a jsou logickou daní za odklon od kvality a příklon ke kvantitě.  Ze zcela jiného soudku jsou pak globální změny v ekonomických poměrech, které definují konkurenceschopnost zemí a celých kontinentů a které nejenže neumíme předpokládat, ale v zásadě na ně ani neumíme dobře reagovat. Přestane-li stát přes noc dotovat obnovitelné zdroje energie, trh se skokově přizpůsobí a kapitalismus jede dál. To ale se vzděláním nejde. Vysokoškolské vzdělání je projekt na celý život a na startu máte jeden pokus! Tedy vybrat si takový obor, který vás spolehlivě uživí dalších padesát let!  Warren Buffett nedávno radil studentům na Harvardu orientovat se na péči o zdraví a energetiku. To se zdá být rozumná cesta k odvrácení „kariéry“ baristy s diplomem. Pokud se ale svět rozhodne, že nejlepší cestou z dluhů jsou ještě větší dluhy, přestane být vzdělání zbožím a vrátí se mu význam, který i mně vštěpovali moji rodiče: Děláš to kvůli sobě, protože je to to jediné, co ti nikdo nevezme.


(původně zveřejněno 28. 5. 2012 v Hospodářských novinách)

Napište mi!