PAPÍROVÁ KNIHA ODCHÁZÍ. NENÍ TŘEBA TRUCHLIT

Co je vlastně motorem pokroku? Idealista by jistě řekl, že lidská touha po dokonalosti, lidský um a dovednost. Pragmatik by asi řekl, že lidská lenost a snaha uhýbat problémům. Pravda je taková, že každá volatilita skýtá příležitost a je celkem jedno, jestli zdrojem oné volatility je bohulibý či pokleslý úmysl. Příležitost k pokroku číhá prostě všude. 

Typickým příkladem je diskuse nad sazbami DPH. Zcela vážně v této diskusi zaznívaly hlasy, že knihy, coby kulturní dědictví, by měly být z vyšší sazby DPH vyňaty, protože jinak to ohrozí jejich prodej. Ponechávám stranou fakt, že i pokud by knihy byly v nulové sazbě a všechno ostatní zdražilo, stejně by to na prodej knih mělo devastující efekt. Jak si již dávno všiml klasik, který tento jev pregnantně shrnul do věty: „Šmilovský není, tady máte vermut“. Jinými slovy, když není na chleba, klasici netáhnou.  A co to má společného s pokrokem? Změna podmínek na trhu podnikání s knihami může konečně odstartovat masový trend digitalizace a nástup e-médií i u nás. Co brání autorům, vlastníkům práv a dalším subjektům v kreativní části knižního potravinového řetězce, aby v okamžiku, možná opravdu neúnosného zdražení všeho, co s výrobou a distribucí hmotných souvisí, masově přešli do e-prostoru?  Vždyť dnešní situace je ekonomicky absurdní. Na informaci, v knize obsaženou, se nabalují násobky nákladů, které souvisejí s výrobou a distribucí něčeho, co vůbec nemusí být fyzicky vyrobeno a distribuováno. Pokud motivem ke koupi knihy je snaha dostat se k informaci v ní obsažené, a nikoliv touha vlastnit dekorativní předmět, je e-kniha nejlepší odpovědí. Navíc, je to skvělá možnost, jak autorovi, tedy tomu, kdo je důvodem k existenci oné knihy, zprostředkovat podstatně vyšší participaci na komerčním úspěchu jeho díla.  Ano, z českých obýváků zmizí ona pestrobarevná mozajka knižních hřbetů, z našich domovů se postupně vytratí ta zvláštní vizitka, která každému příchozímu jasně demonstrovala, s kým má tu čest. Stejně jako umřela elpíčka a po nich cédéčka, odchází i papírová kniha. Je to neodvratné a je to správné. Papírové originály nechť zůstanou vyhrazeny badatelům v knihovnách, ale psané slovo, ať již se jedná o Hemingwaye nebo Šmilovskýho, si svou cestu ke čtenářům najde daleko lépe. Technické problémy, autorskými právy počínaje a pirátstvím konče, jsou samozřejmě zvládnutelné.  A nakonec, možná bychom, jako společnost, měli být čtenáři vděčni i v případě, že si Babičku stáhne nelegálně.


(původně zveřejněno 18. 7. 2011 v Hospodářských novinách)

Napište mi!