top of page

O NEMRAVNÝCH ÚROCÍCH Z ÚVĚRŮ

Všichni milovníci zeleného sportu vědí, že neexistuje špatné golfové počasí - existuje pouze golfista špatně oblečený. Ekonomicky vzdělaní lidé pak vědí, že neexistuje špatný úvěr - existuje pouze úvěr špatně oceněný.

Zatímco golfistický bonmot asi vysvětlení nepotřebuje, o vysvětlení toho úvěrového bych se rád pokusil. Výše úvěrových úrokových sazeb je tvořena v zásadě třemi veličinami. První je cena peněz. Kdo a jak ji tvoří, je mimo tento článeček, řekněme však, že je to jakási základna, která je pro každého klienta - ČEZ i bábu Dymákovou - stejná. Druhou položkou, která ovlivňuje výši splátek, jsou provozní náklady, které vašemu věřiteli vznikají v souvislosti s analýzou, schválením, poskytnutím a sledováním vašeho úvěru. Laik nemá představu, o jak vysoké částky se jedná. Pracoval jsem v instituci, kde poskytnutí úvěru ve výši 50 tisíc korun banku stálo 12 tisíc korun na přímých nákladech schválení a dalších 24 tisíc na nákladech spojených se sledováním takového úvěru. Aby se bance takový úvěr vrátil, musela by půjčovat za více než 70 procent ročně. To není nemravné, tolik to prostě skutečně stálo. Finanční instituce, která prodává více produktů, má lepší pozici. Provozní náklady jí nerostou proporcionálně, když klientovi vedle úvěru prodá další produkty. Další podstatnou položkou v kalkulaci výše úroku z úvěrů je riziko úvěru, tedy pravděpodobnost, že nebude splacen. Čím je pravděpodobnost větší, tím je úvěr dražší. Možná se ptáte, proč o tak jasných věcech vůbec píšu. Inu proto, že slyším od nejrůznějších věrozvěstů názory na »mravnost« výše úvěrových úrokových sazeb. Ekonomie si samozřejmě i tady ví rady, unie zjevně ne, a co horšího, chystá se k akci. Opravdová hrůza mne polévá ve chvíli, kdy v zahraniční televizi vidím českou europoslankyni, jak se zářivým úsměvem svou lámanou angličtinou hlásá, že by bylo báječné, aby EU výši sazeb regulovala. V onu chmurnou hodinu mne paní poslankyně alespoň pobavila, když argumentovala, že Češi nejsou pojištěni proti, jak říkala, »finančním ruinám«, a to že je jako ten problém.


(původně zveřejněno 9. 1. 2007 v Hospodářských novinách)

bottom of page