Poslední letní paprsky s sebou odnesly jednu z mediálních panik roku. Ukázalo se, že zdražení elektřiny nebude tak dramatické, jak zprvu vypadalo. Kdo a proč paniku rozpoutal, je otázka pro investigativní novináře. Pro ekonoma je zajímavější pohled prizmatem finančních brýlí.
Cena elektrické energie je to, čemu marketingová teorie říká Core product, tedy hlavní, podstatný produkt. Je to ta část výrobku nebo služby, která je sama o sobě, nositelem té hodnoty, kvůli které si ji zákazník pořizuje. Známe však i jiné vrstvy produktu, které jsou sice vrstvami jakoby povrchnějšími, nicméně stále významnými. Takové vrstvě se říká Augmented - rozšířený produkt. Například účetní program, který zvládá zákonem dané požadavky je asi oním hlavním produktem, zatímco nadstavba, jež zvládá různé manažerské analýzy, je produkt rozšířený. Asi každému je jasné, že za rozšířenou verzi čehokoliv jsme zvyklí platit víc, než za verzi základní. Energie z fotovoltaických elektráren je energií čistou. Její výroba neprodukuje zápach ani dým ani podivné kontejnery se žlutočernými obrázky. Je to lepší produkt. Je to, ve smyslu marketingové teorie, rozšířený produkt. Proč tedy někoho překvapuje, že za kvalitnější produkt je třeba i v oblasti energetiky připlatit, mi není jasné. Nebo snad vadí míra, s jakou stát, tedy my všichni na rozšíření fotovoltaik připlácíme? Podívejme se z blízka i na tento problém. Elektrárny, zapojené do konce roku, budou mít míru návratnosti cca 5 let. To není špatné, ale rozhodně to není tolik propíraný Klondike. Je to horší návratnost, než s jakou počítají u svých akciových investic všechny investiční společnosti. A bez masivní účasti komerčních bank by výstavba fotovoltaik vůbec nebyla možná. Proč nám nevadí podobné principy u jiných odvětví, která mají srovnatelný vliv na ekonomiku a životy lidí? Inu, protože často nemáme potřebné informace a nemůžeme se „spravedlivě hněvat“. Stačí ale letmý pohled například do automobilové branže, abychom si uvědomili, že když dva dělají totéž, není to totéž. Nečetl jsem nikde žádnou kritiku toho, jak mnohé automobilky z roku na rok zlevňují své srovnatelné modely. Jak to, že stejné auto na stejném trhu, bez toho, že by se jednalo o vyběhlý model, dokáže razantně z roku na rok snížit cenu? Znamená to že původní cena byla nekřesťanská? Jak se to vezme. Ne každý ví, že cenu auta tvoří ze čtvrtiny náklady na vývoj, ze čtvrtiny na marketing, ze čtvrtiny náklady prodeje, a že výrobní cena vozu tvoří jen poslední čtvrtinu. Nikoho jsem neslyšel nad tím bědovat a stěžovat si, jak je to jeho auto předražené a jaký zhoubný vliv to má. Tady nám kapitalismus nevadí.
Naštěstí kapitalismus se neohlíží na to, co se jakému politikovi, novináři nebo komentátorovi líbí a nelíbí. Vždy si najde novou cestu, kterou kapitál uvede do pohybu, jenž je logický a spravedlivý. Je jasné, že fotovoltaika, ono úžasné, novátorské využití obnovitelných zdrojů, bude mít před sebou několik hubenějších let. Stejně je jasné, že nový hit, biomasa, se právě chystá ke startu. Jen se poněkud ostýchám biomasu označit za inovativní zdroj - ve třetím světě ji denně užívají k vaření téměř tři miliardy lidí.
(původně zveřejněno 9. 11. 2010 v Hospodářských novinách)