ZA VŠECHNO MOHOU ZBOHATLÍCI

Alespoň soudě podle českých novin. Zbohatlíci ve svých drahých autech vraždí nevinné chudáky na silnicích. Svými nechutnými domy ve stylu podnikatelského baroka hyzdí malebnou českou krajinu. Chovají se přezíravě ke zbytku společnosti, jejich děti ve školách svým povýšenectvím traumatizují nebohé spolužáky. Ba dokonce, zbohatlíci, špičkoví manažeři, už mají tak vysoké příjmy, že se tímto problémem musí zabývat vlády. Jakkoliv je téma zbohatlíků tématem novinářsky vděčným, rozhodně není tématem novým.


V zemích s dlouhodobou majetkovou kontinuitou je však tento fenomén nahlížen se dvěma významnými rozdíly. Za prvé s podstatně větší noblesou. Například ve Velké Británii se hovoří v této souvislosti o "nových" a "opravdových" penězích. Motoristický časopis tam napíše, že "nové" peníze kupují Mercedes SLK, ale "opravdové" peníze kupují Bentley Azure. Každý tomu rozumí, nikdo není uražen. Letitý konflikt je elegantně vyřešen. Konflikt? Mezi kým? A tady jsme u druhého a podstatného rozdílu. V civilizovaných zemích se vůči "novým" penězům vymezují peníze "staré". Obočí stařičkých anglických lordů pozdvižená nad úspěchem Richardů Bransonů symbolizují, vedle určité nedůvěry, i silný motivační prvek, který našemu čtenáři tak báječně naservíroval Bohumil Hrabal ve svém obsluhování anglického krále, jehož věčně se pachtící hrdina vedle lehkého pousmání vzbuzuje i notnou dávku sympatií. Situace u nás je však jiná.


Kritiky nového úspěchu nejsou příslušníci české šlechty ani kmeti z řad restituentů. Žádné "staré" peníze v Česku až na nepatrné výjimky neexistují. Jejich jedinými reprezentanty by museli být důchodci, kteří svého finančního úspěchu dosáhli za socialismu. Jak si však vysvětlit rozpor mezi evidentně minimálním počtem potenciálních kritiků "nových" peněz a značnou silou této kritiky? Vysvětlení je nasnadě.


V Česku je úspěch nejvíce trnem v oku těm, kteří sami ničeho nedosáhli. Českými kritiky "nových" peněz nejsou peníze "staré", ale peníze "žádné". Hle, jak bystře košatá čeština obohatila světové výrazivo. Po robotovi již druhý zářez - "žádné peníze". Teď, když jsme si vysvětlili, že "staré" peníze u nás nemáme, a zdá se, že "nové" mít nechceme a neumíme, co nám vlastně zbývá? Je naším ideálem opak zbohatlíka, tedy zchudlík? Nevím. Vím jenom, že ze samých zchudlíků se země, kde je příjemné žít, postavit nedá.


(původně zveřejněno 15. 11. 2003 v Mladé frontě DNES)

Napište mi!