Už dva měsíce žijeme ekonomicky v Půlnočním království. Kvetoucí zahrádku, kterou naše ekonomika minulou dekádu byla, nezabil Čínský virus, ale řada rozhodnutí vlády. Její mediální historka je taková, že celonárodním zmrazením života ekonomického a společenského zachránila životy skutečné.
To je naprostý nesmysl. To, co uchránilo naši společnost od italského scénáře byly prostě cesty, kterými se původní nakažení z Čínského Wuhanu v kritickém měsíci, kdy komunistická diktatura celou epidemii světu tajila, pohybovali. Kam se na světě vydali, propukla nákaza. Kam se nevydali, nic se nestalo. K nám se nevydali a žádná epidemie tedy u nás nepropukla. Jednoduché.
Proto jsme nečelili masivnímu nárůstu onemocnění se všemi známými efekty. Kdyby vláda neudělala vůbec nic, byli bychom na tom velmi podobně. Řekněme, jako Švédsko. Proč ne jako Velká Británie? Protože jsme naštěstí globální vesnicí a ne globální metropolí.
Nejsem epidemiolog a nechci hodnotit, jestli to vláda mohla/měla vědět, nicméně můj drahý přítel Pavel Kolář a řada dalších si svůj chladný rozum uchovali a nahlas říkali, že vláda jde v boji s #Covid-19 špatným směrem. Já jsem to neříkal. Já jsem to nevěděl. Udělal jsem chybu v tom, že jsem se sice naučil hodně o viru a o tom, jak se šíří a jaké receptory využívá, ale opomněl jsem zohlednit vstupní data. Tedy zabýval jsem se reprodukčním číslem, ale neuvědomil si, že je podstatný rozdíl v tom, na jak velký rezervoár nakažených ho aplikujeme. Mea culpa.
Jenže stejnou chybu udělala vláda, když na epidemiologického vrabce vytáhla ekonomickou zbraň hromadného ničení. Výsledkem je ekonomika, která pouze pomalu rozmrzá a která se sama bude z domácího vězení probouzet dlouho.
Naštěstí má ale mocné spojence. Každý, kdo má jakoukoliv fyzickou interakci s ostatními lidmi, si musel všimnout, jak si všichni najednou, dříve samozřejmých věcí, více vážíme. Jak se najednou vrací význam slova zákazník. Ano, my, lidé této země, to zvládneme, zase…
Naším dalším významným spojencem je Evropská unie. Ne, nemyslím její instituce, i když i ty penězi pomohou, ale myslím systém volného obchodu, který je zdrojem našeho moderního blahobytu a který i teď většinu odpracuje za nás. Pokud vláda neudělá nic, stejně k nám dotečou pozitivní ekonomické stimuly vlád našich ekonomických partnerů, zejména Německa.
Zkusme si ale na chvíli představit, že máme vládu kompetentní, která chce ekonomice skutečně pomoci. Jak na to? Má to několik základních principů. Bude to stát peníze, takže se více zadlužíme. Bude to z definice nespravedlivé, protože technicky nejde pomoci všem stejně. Musíme podporu nasměrovat tak, aby výsledkem nebyla pouze hladová zeď, ale posun a modernizace celé společnosti. Samozřejmě, součástí musí být i zřetelný a jasný národní plán na přijetí Eura.
1. První opatření dokonce okamžitý dopad do financí státu nemá. Náš zákon o zadávání veřejných zakázek je obrovskou bariérou ekonomického růstu. Je to hlavní důvod, proč ani v dobách blahobytu nedokážeme růst skutečně masivně a hlavně, proč dodnes nemáme hotovou fyzickou infrastrukturu. Pokud chceme rychle ven z deprese, využijme jeho paragrafu 29 i pro období po ukončení nouzového stavu. Teď fakt nemáme čas na to, soutěžit průměrnou zakázku dva roky.
2. Druhým opatřením by mělo být šrotovné pro fyzické osoby. Stát by měl pro roky 2020 a 2021 „odpustit DPH“ fyzickým osobám, které koupí osobní automobil s emisemi do 100 gramů CO2. Toto ale nesmí být vázáno na sešrotování starého vozu. Musí jít o přímou pobídku občanům ke koupi nového, ekologického vozidla. Asi to není potřeba dále rozvádět, ale pokud tomu někdo nerozumí, ať si dá kafe s kýmkoliv z autobranže.
3. Třetím opatřením musí být pomoc sektoru HORECA tedy hotelnictví a různým druhům gastronomických provozů. Nevyřeší se to vaučrem na 30% slevu. Utrácet musejí ti, kdo mohou a mají z čeho. To jsou firmy a podnikatelé. Na příští tři roky bychom měli jejich náklady na reprezentaci u domácích poskytovatelů těchto služeb považovat za daňově uznatelné.
4. Čtvrtým opatřením musí být masivní podpora všech forem „Zelené úsporám“. Fotovoltaika na střechy, baterky do garáže, zateplení, hospodaření s dešťovou vodou, moderní metody vytápění… Jsou to obory, které dávají práci drobným lokálním firmám, které budeme těžko stavět znova na nohy.
5. Ale na vaučry se přece jen dostane. Ne tedy na dovolenou, ale na datové připojení. Všem potřebným by měl stát do konce roku dávat měsíčně vaučr na 2GB mobilních dat. Podmínkou tohoto benefitu by mělo být, že jeho příjemce si zřídí datovou schránku.
Na těchto opatřeních se různí ekonomové shodnou. Jejich prosazení by ale znamenalo, že bychom se vrátili do požehnaných dob, kdy ekonomové utekli před právníky. Dnes by tedy navíc museli prchnout před právníky Agrofertu.
(původně zveřejněno 15. 5. 2020 na webu Neovlivni.cz)