PŘEŽITÍ V POUŠTI

Trénink bankovních manažerů - Pražská pobočka americké banky Citibank vyškolila v roce 1998 sto klíčových zaměstnanců pro týmovou práci metodou, která je známa jako přežití v poušti. Program, zdánlivě zcela nesouvisející s denní praxí pracovníka peněžního domu, je jednou ze součástí tréninku manažerských dovedností.


PRINCIPY ÚSPĚŠNOSTI

Výcvikový program určený k rozvoji manažerských schopností byl vyvinut v sedmdesátých letech v USA. Vrcholový management tehdy vytypoval skupinu nejúspěšnějších vedoucích pracovníků banky, které po šest měsíců zkoumal tým analytiků. Analytici studovali vzorce jejich chování, pracovní i životní styl, žebříčky hodnot, rozhodovací procesy a jednání v krizových situacích. Z nich pak vyhodnotili principy úspěšnosti, které byly u všech sledovaných osob společné: role vedoucího, plánování kariéry, komunikace, stanovení cílů, vedení podřízených, hodnocení podřízených a rozhodování ve skupině osob. Pro každý princip byl za využití statistických metod vypracován optimální model chování. Model pro rozhodování ve skupině osob simuluje situaci po nouzovém přistání letadla uprostřed pouště. Účastníci kurzu nejprve zvolí strategii přežití každý sám. Tu zapíší. Ve druhé části se spojí v pětičlenné skupiny a strategii přežití vypracují společně. Výsledky se vzájemně porovnávají a sleduje se, oč efektivnější je rozhodování v týmu proti individuálnímu rozhodování.

NEJLÉPE PRACUJÍ DĚTI

Analýza dlouhé časové řady výsledků přinesla toto zjištění: 1. Největšího zlepšení dosahují týmy složené výhradně z žen. Izolovaná žena má v průměru horší analytické a syntetické schopnosti než muž. 2. Nejmenšího zlepšení dosáhly týmy složené ze tří mužů a dvou žen. U týmu s takovouto proporcí pohlaví jsou synergické efekty týmové práce nejméně výrazné. 3. Míra zlepšení klesá s věkem a vzděláním. S věkem a vzděláním se snižuje míra kooperace a vzájemného podpůrného působení individualit, které jsou stabilizovány, mají fixované představy a s léty u nich ubývá schopnosti vnímat myšlenkové postupy druhých. 4. Nejlépe pracují týmy složené z dětí školního věku. U těchto týmů vzájemně působí vysoká míra představivosti, tvořivosti a schopnosti spontánní komunikace, kterou si děti přinášejí z raného dětství, a schopnost systémového vnímání světa, kterou získávají dospíváním. Další důležitou podmínkou je to, že v pokročilejším věku jsou již schopny věcné a závazné dohody.

SKUPINA ROZHODUJE RYCHLEJI

Absolventi tréninku si sami na sobě vyzkoušeli týmové práce a zdokonalili se v principech jejího efektivního vedení. To se projevilo vyšší kvalitou jak běžné práce v týmech (například na poradách apod.), tak ve zlepšení vzájemné komunikace. Zkrátila se jak doba potřebná pro výměnu názorů, tak dosažení dohody. V některých případech se doba komunikace zkrátila z několika hodin na několik desítek minut. Důležitým faktorem je i to, že tréninky vedou pracovníci vrcholového managementu banky. Rozdíl proti školení vedenému najatou, byť kvalitní vzdělávací firmou je v tom, že autorita vedoucího pracovníka zvyšuje účinnost předávaných sdělení. Vytváří se společný jazyk a v diskusi se vyřeší řada problémů, které účastníky pálí. (původně zveřejněno 8. 4. 1999 v Ekonomu)

Napište mi!