OLYMPIÁDA MĚLA BÝT SKROMNĚJŠÍ

Budou mít Britové co slavit i po skončení her? Sportovně určitě, ekonomicky těžko. Nijak růžově se zatím nevyvíjí maloobchodní prodej. Ruch se pouze přesunul z klasických nákupních lokací do nového, doslova monstrózního Westfield Stratford Mallu.

Stejně jako řada mých kolegů, postižených syndromem ekonomického pohledu na svět, vidím londýnský svátek zážitkového kapitalizmu především řečí peněz. A rovnou si řekněme, že astronomických peněz. Podle oficiálních údajů jsou náklady her 11 miliard liber, tedy více než 350 miliard korun. Neoficiální odhady, zahrnující veškeré nepřímé náklady, například investice do dopravní infrastruktury, pak hovoří dokonce o částce 24 miliard liber, tedy naprosto neuvěřitelných 768 miliardách korun. Ani se mi nechce na tomto místě lacině vtipkovat na téma Praha olympijská. Stačila Blanka, že! Pouze pro pořádek uveďme, že Česká republika by z této částky žila v podstatě od začátku letošního roku do dnešních dní. Celá situace je o to horší, že k realizaci olympijských investic došlo v éře po Lehman Brothers, kdy vlivem globální finanční krize privátní financování podobných projektů efektivně vymizelo a do hry se musel, chtě nechtě, vložit opět daňový poplatník. Málokdo si dnes vzpomene na léto roku 2005, kdy Londýn těsně porazil Paříž, dalšího silného uchazeče o pořádání LOH 2012. Tehdejší britský ministerský předseda Tonny Blair hovořil o historickém dni, svět naplno surfoval na vlně dluhového opia a Londýňané slavili. Budou mít co slavit i po skončení her? Sportovně určitě, ekonomicky těžko.

BÍDA OLYMPIJSKÉHO HEMŽIČE

Nijak růžově se zatím nevyvíjí maloobchodní prodej. Zdá se, že ruch se pouze přesunul z klasických nákupních lokací, tedy z Oxford, Bond a Regent Street do nového, doslova monstrózního Westfield Stratford Mallu, který bezprostředně sousedí s Olympijským parkem. Jeho 323 tisíc metrů čtverečních obchodních ploch se lidmi jen hemží, mimo jiné proto, že 75 procent majitelů vstupenek jím prostě cestou ke svým sedadlům projít musí. Bezva finta! Bohužel pro majitele obchodů, typický olympijský hemžič není typickým klientem drahých butiků. Stejně jako jinde i v Londýně jsou hlavními klienty těchto obchodů zákazníci z Číny, Ruska a Středního východu a ti, podle dostupných statistik, podstatnou část olympijského diváctva netvoří. Druhou významnou částí londýnské maloobchodní klientely jsou movití Londýňané. Ti ovšem po dobu her masově Londýn opustili, někteří v obavách před teroristickým útokem, jiní prostě v očekávání nejrůznějších komplikací. K nákupní horečce, oproti očekávání, nevedla ani příležitost královnina jubilea, když maloobchodní prodej za červen vzrostl jen o 1,3 procenta při očekávání dvou procent. To vše se navíc odehrává na pozadí vážné systémové recese, kdy britský HDP ve druhém čtvrtletí poklesl o 0,7 procenta, tedy nejvíce od počátku roku 2009 a více než kdokoliv očekával.

ZLATÉ ŠETŘENÍ

Je evidentní, že hry měly být menší, skromnější, levnější. No a šetřilo se tedy vůbec někde? Samozřejmě! I ve sportu platí: "Není všechno zlato, co se třpytí." Zlatá medaile z letních olympijských her v Londýně totiž obsahuje pouze 6 gramů zlata, přičemž její celková váha je téměř půl kila. Nic nového pod sluncem. Poslední šťastlivci, kteří si na krk pověsili medaili ze zlata ryzího, soutěžili na hrách ve Stockholmu v roce 1912.


(původně zveřejněno 6. 8. 2012 na webu iHNed.cz)

Napište mi!