Obdivuji golf a katolickou víru. Oba jsou to bezvadné globální produkty, které přesně odpovídají lidským potřebám. Golf můžete hrát na jakékoliv úrovni, můžete být chudí nebo extra bohatí, peciválové nebo cestovatelé, vždy pro vás má golf odpovídající produkt. Katolická víra je stejně univerzální a sofistikovaná. Navíc díky své tisícileté obchodní kontinuitě má podstatný ekonomický náskok. Má oproti golfu jeden bezvadný prvek. Tím je Ježíš Kristus. Golf má sice také svého Tigera Woodse, ale ten má trochu jinou úlohu.
Ústřední myšlenka katolické víry, že někdo jiný je zodpovědný za mé hříchy, je obchodně jedinečná. Nebo téměř jedinečná. Češi, prý národ ateistický, nedávno vyvinuli podobný koncept, který navíc aplikují mnohokrát denně a tím jej dovádějí k naprosté dokonalosti. Tímto konceptem je koncept blamování korupce. Je to přesná analogie Ježíše Krista. Je to prostě dogma, které nelze potvrdit ani vyvrátit, v podstatě se to ani nesluší, a které, pokud jeho existenci přijmeme, dává život celému sofistikovanému myšlenkovému systému. O Ježíšovi už toho bylo napsáno dost, pojďme zvesela na KBK (koncept blamování korupce). Základní myšlenkou KBK je vyčíslení ekonomického dopadu korupce v naší zemi. Tady jsou apoštolové KBK mimořádně tvořiví. Vzduchem bez mrknutí oka létají stovky miliard, a kdyby apoštolové znali větší řád než miliardy, jistě by létala i větší čísla. Prvním teorémem KBK je pak teorém o „vyřešitelnosti“ korupce, který předpokládá, že míra korupce ve společnosti je libovolně řiditelná, nejlépe spojitě a z jednoho centra. Asi něco ve smyslu: „Tak kolik tam tý korupce mám dneska vrznout, táto? -Ále, tak třeba dvě stě miliard, mámo.“ Tento teorém je apoštoly hojně využíván a takto nově vytvořené zdroje mohou sloužit jako nevyčerpatelný zdroj státního rozpočtu. V debatách. Dalším zákonem KBK je efekt prioritizace. Podle něj má debata o korupci a cokoliv, co má přívlastek korupční nebo protikorupční, sílu trumfu, a to sílu absolutní. Tady si už můžeme vypomoci příkladem aktuálním, tedy novým zákonem o zadávání veřejných zakázek. Jeho aplikace představuje tak enormní administrativní zátěž, že řada zadavatelů ji objektivně není schopna zvládnout. Ale prý je to protikorupční. Ano, v extrémním případě ano, protože kde se žádné výběrové řízení neuskuteční, tam opravdu pro korupci místo není. Takže protikorupční to je dokonale. Golf pro řešení korupce žádný návod nenabízí. Tradují se historky o podvádějících golfistech a nakonec známé golfistické „hraju pět, hlásím čtyři a píšu tři“ hovoří samo za sebe. KBK je sice zábavný koncept a politikům a novinářům jistě ještě chvíli vydrží, ale nám nepomůže. Desatero odpověď zná. Zní jednoduše. Nepokradeš. Její největší slabina však tkví v tom, že se obrací jednotlivě ke každému z nás.bální produkty, které přesně odpovídají lidským potřebám. Golf můžete hrát na jakékoliv úrovni, můžete být chudí nebo extra bohatí, peciválové nebo cestovatelé, vždy pro vás má golf odpovídající produkt. Katolická víra je stejně univerzální a sofistikovaná. Navíc díky své tisícileté obchodní kontinuitě má podstatný ekonomický náskok. Má oproti golfu jeden bezvadný prvek. Tím je Ježíš Kristus. Golf má sice také svého Tigera Woodse, ale ten má trochu jinou úlohu. Ústřední myšlenka katolické víry, že někdo jiný je zodpovědný za mé hříchy, je obchodně jedinečná. Nebo téměř jedinečná. Češi, prý národ ateistický, nedávno vyvinuli podobný koncept, který navíc aplikují mnohokrát denně a tím jej dovádějí k naprosté dokonalosti. Tímto konceptem je koncept blamování korupce. Je to přesná analogie Ježíše Krista. Je to prostě dogma, které nelze potvrdit ani vyvrátit, v podstatě se to ani nesluší, a které, pokud jeho existenci přijmeme, dává život celému sofistikovanému myšlenkovému systému. O Ježíšovi už toho bylo napsáno dost, pojďme zvesela na KBK (koncept blamování korupce). Základní myšlenkou KBK je vyčíslení ekonomického dopadu korupce v naší zemi. Tady jsou apoštolové KBK mimořádně tvořiví. Vzduchem bez mrknutí oka létají stovky miliard, a kdyby apoštolové znali větší řád než miliardy, jistě by létala i větší čísla. Prvním teorémem KBK je pak teorém o „vyřešitelnosti“ korupce, který předpokládá, že míra korupce ve společnosti je libovolně řiditelná, nejlépe spojitě a z jednoho centra. Asi něco ve smyslu: „Tak kolik tam tý korupce mám dneska vrznout, táto? -Ále, tak třeba dvě stě miliard, mámo.“ Tento teorém je apoštoly hojně využíván a takto nově vytvořené zdroje mohou sloužit jako nevyčerpatelný zdroj státního rozpočtu. V debatách. Dalším zákonem KBK je efekt prioritizace. Podle něj má debata o korupci a cokoliv, co má přívlastek korupční nebo protikorupční, sílu trumfu, a to sílu absolutní. Tady si už můžeme vypomoci příkladem aktuálním, tedy novým zákonem o zadávání veřejných zakázek. Jeho aplikace představuje tak enormní administrativní zátěž, že řada zadavatelů ji objektivně není schopna zvládnout. Ale prý je to protikorupční. Ano, v extrémním případě ano, protože kde se žádné výběrové řízení neuskuteční, tam opravdu pro korupci místo není. Takže protikorupční to je dokonale. Golf pro řešení korupce žádný návod nenabízí. Tradují se historky o podvádějících golfistech a nakonec známé golfistické „hraju pět, hlásím čtyři a píšu tři“ hovoří samo za sebe. KBK je sice zábavný koncept a politikům a novinářům jistě ještě chvíli vydrží, ale nám nepomůže. Desatero odpověď zná. Zní jednoduše. Nepokradeš. Její největší slabina však tkví v tom, že se obrací jednotlivě ke každému z nás.
(původně zveřejněno 2. 4. 2012 v Hospodářských novinách)