Ekonomická tlaková níže bude i nadále přetrvávat nad většinou rozvinutého světa. I po dvaceti letech kapitalismu většina z nás ale neví, jak se v takové situaci chovat. Je to přitom stejné jako se skutečným počasím. Je pošetilé se zlobit nad tím, že padá sníh. Lepší je na to reagovat. A ještě lepší se na to připravit.
V ekonomických systémech je to úplně stejné. Bohužel, zatímco průměrný Čech umí čelit nástrahám počasí celkem snadno, nástrahy změn ekonomického klimatu zvládáme o poznání hůře. Při tom stejně jako sněhovou kalamitou život nekončí, ani pokles HDP není důvodem k sebevraždě. Stejně jako sněhové vločky dávají krajině jiný ráz, ale je to stále tatáž krajina, ekonomický pokles neznamená popření pravidel systému, ale pouze změnu paradigmatu. Analogie s počasím je prostě dokonalá. I v ekonomii totiž platí, že pro úspěšné zvládnutí změny počasí musíte vědět, co se děje a jak se zachovat. Jeden rozdíl ale existuje. Zatímco u počasí se podíváte z okna a víte, jak tam je, u ekonomiky se musíte dívat na mnoho počítačových obrazovek, a stejně se maximálně dozvíte, jak bylo před několika týdny. To, jak velká časová prodleva je mezi reportovanými údaji a realitou, je v různých částech světa různé. Dobře jsou na tom v USA, kde se statistiky publikují desítky let s vysokou četností a v mnoha dílčích oblastech, ze kterých je pak možné sestavit věrný obraz. U nás je to trochu složitější, protože statistika v zásadě zachycuje pouze hlavní ekonomické veličiny. Ale pro většinu normálních smrtelníků stačí informace, zda je ekonomika ve fázi růstu, nebo poklesu. Jestli je venku holčička, nebo panáček. Je li venku panáček, je dobré investovat. Jsou nízké úrokové sazby, takže můžeme investovat i na dluh a využívat tak jev, kterému se říká pákový efekt. Je to jako v kasinu, kde vám ostatní hráči věří a sázejí na stejná čísla jako vy. Za vaši vůdčí roli se s vámi dělí o výsledek svých sázek. To je bezva, pokud vyhráváte. Sázíte stovku a podílíte se podstatnou měrou na zisku ze vsazených statisíců. Problém nastane, když to nevyjde. Pak vás pákový efekt připraví o všechno i při malém poklesu. Pokud jsou pro vás akcie, protože o nich byla právě řeč, nezábavné, zkuste jiné třídy aktiv. Tam vám sice těžko někdo půjčí stejně jako proti likvidním cenným papírům, ale zase svoji investici můžete v krajním případě vypít nebo pověsit na zeď. Mezi laiky panují legendy o výkonnosti exotických investic, jako jsou vína z Bordeaux nebo poštovní známky. Pravda je, že tyto investice skutečně mohou poučenému investorovi generovat vedle sběratelské radosti i mimořádné zisky. Často ovšem platí, že předměty, které lidé rádi sbírají, jsou investicemi mizernými. Na rozvinutých trzích sledují 9 hlavních sběratelských kategorií, jejichž statistickým zpracováním vzniká sběratelský investiční index. Ten za posledních 10 let dosáhl zhodnocení 175 %. Wow, o hodně lépe než například americké akcie. Ale i v rámci této investiční hitparády existují šlágry a odrhovačky. Jasným, nicméně však jediným propadákem je kategorie sběratelského nábytku, která za deset let na ceně ztratila, a to o téměř 20 %. Na opačném konci spektra pak stojí, pardon, jedou, klasické automobily. Jejich zhodnocení za deset let dosáhlo neuvěřitelných 400 %, přičemž jejich průměrná cena stoupla o 25 % jen za minulý rok! Takže, suma sumárum, i v dobách zlých a nejistých si může poučený člověk solidně vydělat. A navíc, vzhledem k průměrnému stáří našeho vozového parku jsme možná jako společnost bohatší, než si myslíme.
(původně zveřejněno 15. 3. 2013 v Hospodářských novinách)