INVESTICE: PENÍZE NALITÉ DO EKONOMIKY NEDOTEČOU K CÍLI


Některé projevy ani nemusíte poslouchat, protože dopředu víte, o čem budou. Asi každý tuší, o čem by byl projev Václava Klause například na téma jednotné evropské měny. Stejně snadné je předpovědět obsah vystoupení stávajícího prezidenta na jakékoli téma národohospodářské. Dle Miloše Zemana potřebuje ekonomika k růstu tři faktory, a to investice, investice a investice. Prezident se zde opírá nejen o ekonomickou teorii, ale zejména o zkušenost, kterou jako úspěšný předseda vlády absolvoval. V dobách jeho nástupu do „Strakovky“ se naší zemi také nedařilo bůhví jak. Jím ordinovaná medicína investic úspěch přinesla, takže jeho nástupce se mohl do dějin zapsat mimo jiné větou: „Zdroje tu jsou.“ A tak jako trenér nemění vítěznou sestavu, ani Miloš Zeman neustupuje ze svých pozic obhájce ekonomického růstu prostřednictvím investic. Bude ale tento přístup fungovat stejně dobře jako před 15 lety? Bohužel ne. A to navzdory výhodám, které má k dispozici Bohuslav Sobotka a které Miloš Zeman neměl. 

První Sobotkovou výhodou je rozměr zdrojů, které může do investic zapojit. Je větší a pestřejší než před 15 lety. Objem evropských peněz, který má naše republika každý rok k dispozici, je podstatný. Pokud by tyto peníze do Česka skutečně dotekly, byla by to voda na Zemanův mlýn, protože jejich větší část je z definice směřována do oblasti investic. Další navýšení možného vládního investičního rámce vyplývá z matematiky, respektive trojčlenky. Nenáviděná Nečasova vláda opravdu vytvořila podmínky pro investiční boom vlády Sobotkovy tím, že sama mimořádně šetřila. Díky tomu má vláda zejména pro rok 2015 volné ruce a krátkodobé razantní zvýšení deficitu je nejen možné, ale vzhledem k počtům ve sněmovně dopředu jisté.  Druhou výhodou je řádově vyšší míra integrace naší ekonomiky do světového obchodu. Podíl exportu na HDP je mimořádně vysoký. Naši exportéři jsou zvyklí ucházet se o zakázky po celé zeměkouli, klíčové nové trhy nevyjímaje. Prostě jsme o 15 let zkušenější, lépe se v zahraničí domluvíme a jako společnost jsme na globální kapitalismus připraveni nepochybně lépe než za vlády „oposmlouvy“.  S tím souvisí i další výhoda na straně současné vlády, kterou je nedávná intervence ČNB. Tou se kurz usadil na nové, pro export lepší úrovni a hodlá tam po jistou dobu setrvat. A tím se dostáváme zpět k Miloši Zemanovi. Patří se totiž připomenout jeho klíčovou roli v privatizaci českých bank. Tím, že bez ohledu na ideologii a předvolební rétoriku přistoupil k privatizaci našeho bankovnictví,připravil Bohuslavu Sobotkovi další dar, kterým je funkční a mimořádně zdravý bankovní sektor. Sektor, který je nejen kapitálově dobře vybaven, ale který po 15 letech od privatizace díky vysoké odborné úrovni může ekonomiku efektivně podporovat.  A přesto ekonomika klopýtá. Přesto doping evropských miliard není schopen ochablé tělo české ekonomiky povzbudit. Přes všechny výhody na své straně nebude Bohuslav Sobotka tak ekonomicky úspěšným premiérem jako Miloš Zeman. Jeho nepřítel je mimořádně silný a houževnatý a jmenuje se... Matrix. Původně jsem chtěl napsat „systém“, ale to, v čem žijeme, není systém, ale Matrix. Je to nesmírně komplikovaná mnohovrstevná struktura vzájemně se ovlivňujících systémů s vlastními vizionářskými architekty, výkonnými dělníky a nekompromisními strážci. Bohužel, všichni jsou slepí a hluší vůči podnětům mimo svoji vlastní funkční vrstvu.  Některé tyto vrstvy nám byly vnuceny z Bruselu, některé jsme si vytvořili sami. Každopádně jejich provázanost tvoří v českém prostředí amalgám ekonomické smrti. Náš systém administrace čehokoli je natolik neprostupný, že jakékoli množství peněz nově nalitých do ekonomiky nedoteče k cíli, tedy do investic. Jediné, co by fungovalo, je rozdávání peněz lidem na ulici. Ti už si s penězi, jako jediné ekonomicky racionální subjekty, poradí. Obávám se však, že k tomu nedojde a že jediné, čeho se lidé dočkají, budou koblížky před volbami. Ale neklesejme na mysli, eurovolby jsou za rohem, a koblížky tudíž na dohled.


(původně zveřejněno 21. 2. 2014 v Hospodářských novinách)

Napište mi!